Z dnešního pohledu jsou samozřejmě nejzajímavější ty poslední, protože jejich životní výkyvy a těžkosti sledujeme skoro v přímém přenosu. Přesto zůstává nejvlivnější první dámou Edith Wilsonová. I když si dnes málokdo z nás vybaví něco konkrétnějšího o jejím životě.

EDITH WILSONOVÁ totiž prakticky vedla Spojené státy, když její manžel Woodrow Wilson v září roku 1921 ochrnul. Třídila veškerou jeho agendu a rozhodovala o tom, co se k němu dostane a co ne.

Dodnes není úplně jasné, kolik ze státnických záležitostí ve skutečnosti vyřizovala ona. Říkalo se jí proto "Tajný prezident" nebo "První žena v čele vlády", ti nejodvážnější ji nazvali "První americkou prezidentkou". Byla druhou ženou svého manžela a jejich seznámení provázely velké spekulace. Wilsonova první žena Ellen totiž zemřela během jeho prezidentování a on se podruhé oženil velmi krátce poté. Některé teorie tuto rychlost vysvětlovaly tím, že vztah Edith a Woodrowa existoval dlouho předtím a že Edith manželku Ellen zavraždila. Nic z toho se samozřejmě nepotvrdilo.

To, oč se HILLARY CLINTONOVÁ letos tak urputně snažila, spadlo tehdy Edith Wilsonové díky indispozici jejího manžela přímo do klína. I když ani Clintonové by se na tuto nejvyšší světovou mocenskou metu nepodařilo vůbec kandidovat, kdyby nebyla ze všeho nejdřív manželkou svého muže. A tak největší, čistě ženskou nadějí na americkou prezidentku, která by se na tuto pozici dostala díky svým vlastním zásluhám, nikoliv díky manželovi, byla viceprezidentka Johna McCaina Sarah Pallinová. Jejího "nikdomanžela" Todda sice nelze podezírat z toho, že by jí k funkci pomohl, její nevýhodou je ale kromě jiného to, že snad nikdo víc než ona nesabotuje nejprimitivnější stereotyp o ženách: krásná znamená hloupá.

Ovšem pokud jde o krásu, mají Američané už jiného miláčka.

Jackie O. neboli JACQUELINE ONASSISOVOU, původně Jacqueline Kennedyovou. Nejmilovanější americkou první dámu historie, která je dodnes symbolem elegance a vytříbeného chování.

Jacqueline Kennedyová sice nebyla první americkou dámou dlouho, tím pozoruhodnější však je, jak hluboko se zapsala do povědomí světové veřejnosti.

Měla velké estetické cítění, které se naplno projevilo, když se rozhodla dramaticky zrenovovat vzhled Bílého domu. Výsledek její práce pak miliony diváků sledovaly na televizních obrazovkách, protože Jacqueline provedla zrekonstruovaným "White Housem" také televizní štáb. Oblečení, doplňky, kostýmy či kabelky, které si tehdy zvolila nosit, se staly módními ikonami na další desetiletí. Amerika jí ale ze všeho nejvíc padala k nohám za to, s jakou grácií a vnitřní silou se vypořádala s tragickou smrtí svého manžela, Johna F. Kennedyho.

Zápis do historie? Stačí knihovna nebo vánoční strom

Každá z prvních dam americké historie nějak upravila pravidla, která se na její úlohu vztahovala, a postupně posunula význam toho, jak Američané a Američanky vnímali její roli. Každá z nich je obrazem doby, ve které žila, takže jejich příběhy tak trochu zprostředkovávají pohled na historii žen v Americe. Vedou společenský život v Bílém domě, starají se o své manžely a rodiny a mají tedy podobný úděl jako většina Američanek, které k nim často vzhlížejí pro radu.

Ne vždycky ji ale dostanou. Taková BARBARA BUSHOVÁ se do dějin zapíše nejen jako matka a manželka hned dvou amerických prezidentů, ale hlavně jako jedna z nejkonzervativnějších prvních dam. Zatímco Hillary Clintonová vymýšlela, jak rozbít skleněný strop omezující vzestup žen, Barbara Bushová radila ženám, jak mají vařit kuřecí kari se slaninou. Přitom většinou stačilo tak málo, aby se první dáma vyřadila ze zavedeného kurzu.

V 50. letech devatenáctého století, kdy Ameriku vedl prezident Millard Fillmore, se do dějin americké historie zapsala jeho žena Abigail už jen tím, že v Bílém domě založila knihovnu. Do té doby tam knihovna nebyla kvůli obavám Kongresu, že by literatura učinila prezidenta příliš nezávislým.

O necelé půlstoletí později se zase první dáma CAROLINE HARRISONOVÁ proslavila tím, že v Bílém domě nechala ozdobit první vánoční strom. Manželka prezidenta Benjamina Harrisona se však nedožila konce volebního období svého muže, v roce 1882 zemřela na tuberkulózu.

Mezi první dámy, které se nespokojily s funkcí manželky, patřila i ELEANOR ROOSEVELTOVÁ, která jako první obrátila pozornost k právům žen. Po smrti svého muže zasedla v čele Výboru pro rovnoprávnost barevných a stala se první předsedkyní humanitární komise Spojených národů. BETTY FORDOVÁ, manželka nedávno zesnulého Geralda Forda, zase vynikla mezi ostatními nevídanou otevřeností o svém osobním životě. Začala otevřeně mluvit o svých zkušenostech s psychiatry, zasadila se o legalizaci potratů a propagovala větší informovanost o rakovině prsu. Její nástupkyně ROSALYNN CARTEROVÁ měla tak blízko ke svému muži Jimmy Carterovi, že dokonce zasedala na vládních jednáních.

Doufejme, že už nikdo nevezme unikát NANCY REAGANOVÉ, která se stala jedinou herečkou v roli první dámy. Své slušně se vyvíjející kariéry se ovšem pro svého muže vzdala s pokorou a vedení agendy Bílého domu se ujala s nadšením, jaké Hillary Clintonová nikdy neprojevila. I proto je bývalá kandidátka Demokratické strany na prezidentku Spojených států jednoznačně nejaktivnější první dámou, která kdy Bílý dům obývala. Ale zato není jediná, která z něj utekla.

Už zmiňovaná Ellen Wilsonová odjížděla z Washingtonu na dlouhé měsíce do New Hampshiru, kde se věnovala umění. Louisa Adamsová zase trávila každé léto bez manžela, protože "nesnášela jeho, nesnášela politickou atmosféru ve Washingtonu a v Bílém domě si připadala jako ve vězení", napsal list New York Times.

Zatímco všechny tyto dámy utíkaly z "bílého vězení" v tichosti a nenápadně, Hillary Clintonová k tomu uspořádala tiskovou konferenci. Bylo to dávno poté, co ustála veřejnou nevěru svého muže, a proto možná nikoho nepřekvapilo, že se jako první první...

Zdroj:

Pro zobrazení celého článku klikněte na tento odkaz: